Asi před půl rokem začala naše Matěnka prohlašovat, že je "Dodek Edyfíček". Neměli jsme samozřejmě tušení, co nebo kdo je dodek, natož Edyfíček. Řešení se pokusila přinést Anička -- přiznala, že Matěnce se strašně líbilo slovo "dotek" a že "dodek" je asi nějaká jeho transformace.
V běhu času (a nebo jak říká Wim Wenders, in Lauf der Zeit) se objevily další entity spjaté s dodky. Proto se jeví z hlediska empirické (snad téměř linnéovské) přírodovědy nezbytné zmapovat současnou situaci, aniž by si následující informace činila nárok na úplnost nebo přesnost.
Asi toho bylo více, ale pro budoucnost se mi podaří patrně zachovat jen tuto část. Přece jen nemáme sílu věnovat blábolení našich dětí příliš mnoho času.
Ale přece jen, pro (akademicky nevýznamné) praktické účely má smysl říci, že Emma jeví všechny rysy momka, Anička vypadá dosti jako sedek a každý, kdo (byť i jen na chvíli) získá nějakou odpovědnost za dodky (nebo momky nebo fofky, kteří nejsou) se dobéře role bachouna.
"Dobrý den, přišel jsem si koupit kšandy, ale když jsem slyšel vaše heslo vše pro dítě, tak jsem si to rozmyslel -- nemáte pořádný řemen?"
Jo a slovo "Edyfíček" -- tak to už bohužel asi nerozebere nikdy nikdo. Škoda.
Aktuální články Zpět Mail RSS Dirkův web Hlavní stránky spiknutí
2010: březen duben srpen říjen
2009: březen duben září říjen listopad
2007: prosinec
2005: prosinec
Menu |
Blog |
Dirkův web |
RSS |
Zpět |