|
| ! | Institut ideologické indoktrinace - nepřátelé | ? | « |
Jako velitel zásobování jednotky Gurkhů řídil přesuny
těžké techniky v pralesích Laosu. Místní polovojenské jednotky se mu klaněly jako
inkarnaci boha Kwan Gunga (jejich nápadná podoba nemůže zůstat pozorným očím
nepovšimnuta). I v krutém prostředí primitivní necivilizované země vynikl mimořádným
nedostatkem lítosti -- nejenže masakroval ženy, děti, starce, babičky, tchýně, vojáky,
civilisty, osly, muly, slony, loskutáky, argentinské vojenské poradce, pedikérky nebo
cirkusové artisty, ale drzými poznámkami schválně rozplakával pozůstalé na pohřbech,
trhal mouchám nožičky a natíral kliky zespodu modrou nesmyvatelnou barvou.
(Poradci Mezinárodního měnového fondu, kteří v té době pracovali v Laosu na finančním zajištění genocidy etnické menšiny Lo-fo, potvrzují, že Kolínský zásadně nezdravil, nemyl si ruce před jídlem, čural skrze nezdvižené záchodové prkénko a někdy dokonce odmítal vrhat stín, ačkoli bylo poledne. Bojácnější čtenáři nechť si však uvědomí, že zprávy z tak nedůvěryhodného zdroje prostě nemohou být pravdivé, takže realita je pravděpodobně poněkud méně romantická, ale zato snesitelnější.)
Kolínského špinavé rejdy spiklencům samozřejmě nezůstaly utajeny, dokonce i jeho náhlý odjezd do Výcvikového střediska pro strašné darebáky v Belize byl spiklenci zaregistrován. Bohužel tehdejší výkonní specialisté podcenili, o jak mizerného lotra jde. V táboře Bello Pumpo se takřka vymanil z našeho dohledu, k dispozici jsou pouze snímky z jeho polního povýšení na svítivého lotrase:
(Třetí a nejstrašnější obrázek jsme z webu vyřadili na
žádost několika lidí, kteří to prostě nevydrželi.)
Velitel výcviku, Raúl Castaneda, o něm později řekl: "Nikdy jsem neviděl někoho, kdo by měl tak špinavé nohy." A to v teroristických kruzích hodně znamená.
Později se Kolínský snažil tvářit, že už je hodný. Tomu uvěřilo mnoho lidí, dokonce i někteří naivnější spiklenci. Přesto jsme jej nespouštěli z očí.
Dlouho se zdálo, že jsme se v Kolínském spletli. Odjel studovat do Čech, konkrétně do Brna, na Mendelovu zemědělskou a lesnickou universitu. Pilně chodil na přednášky, dokonce nosil čerstvou trávu některým učebním pomůckám, pil jen odstředěné mléko a pomáhal starým babičkám přecházet silnice.
Idyla ale nemohla trvat dlouho. V den, kdy byla v Brně slavnostně otevřena mešita, strhl Kolínský svoji ďábelskou masku. Odjel do Třebíče a věci se začaly hýbat.
Kolínský si nechal během několika dní narůst bujný plnovous, načež
začal tvrdit, že k němu promluvil Bůh, ale protože mluvil thajsky, tak prý neví, co
vlastně říkal. Nicméně prý celý svět je ovládán ďábelským spiknutím (to je sice
náhodou pravda, ale Kolínský kvůli tomu není menší lotr, pozn. spik.), které je nutno
pronásledovat a zničit (vidíte? pozn. spik.).
"Někdy v té době jsem si zašel do biografu," vypovídal před spikleneckým tribunálem Elvis, "a on si vedle mě přisedl Armin. Já jsem ho znal, to se ví, vlastně jsem ho jednu dobu sledoval. Na první pohled jsem ho ale nepoznal, protože měl husté fousy a na sobě nějaký burnus. Byl dost špinavý a silně páchl, snad kadidlem nebo takovým tím voňavým, co se dává na veřejné záchody. Všiml si, že žvýkám, a hned se ptal, jestli mám ještě jednu žvýkačku. Já měl, ale nedal jsem mu a namluvil jsem mu, že ta, co mám v puse, byla poslední. Když film skončil, šel jsem na záchod a vyplivl do koše tu vyžvýkanou žvýkačku. Pak jsem si umyl ruce a z kapsy jsem úplně bezmyšlenkovitě vytáhl novou. Jenže Armin se schovával v kabince a viděl mě, hned vyskočil a že prý jsem lakomec."
Je velmi pravděpodobné, že právě tato událost byla příčinou Kolínského nenávisti vůči spiknutí.
Samozřejmě jsme si vědomi, že pro neškolený mozek běžného návštěvníka těchto stránek by detailní popis probíhající války Armina Kolínského se spiknutím znamenal nadměrné nervové vypětí. Proto se zmíníme jen o několika důležitých detailech: