Dirkův blog

A trvalo mi skoro pět minut, než jsem odhalil důvod. Za tu dobu dojdu z práce skoro až domů a už mi pěkně prokřehly ruce, proto mi letní pocit začal připadat naprosto nepřípadný.

A ruce mi prokřehly proto, že jsem si cestou četl. To dělám při chůzi často, naučil jsem se to v pradávných dobách, snad v první nebo ve druhé třídě, protože jsem nikdy nedokázal odolat knihám vypůjčeným v knihovně a vydržet to napětí, jaké budou, a prostě je musel začít číst hned.

Ale cestou z práce si čtu jen v létě. A proto ten letní pocit, chápete, mé baculaté čtenářky? V ostatních ročních obdobích se totiž nikdy nevracím z práce za světla. Bohužel.

Dnes jsem ale musel pospíchat. Žena si vyrazila s kamarádkami na divokou jízdu do Prahy. A já budu s dcerami celičký víkend sám, což je pro Maťuchu premiéra, takhle dlouho bez maminky ještě nebyla. Tak to jsem tedy zvědav. Když byla Anka v Matině věku, zůstal jsem s ní doma na mateřské dovolené a vydržel jsem to dva roky. Teď si nějak nemohu uvědomit, jak jsem to vlastně mohl zvládnout. Maťa je tak mrňavá!

Nojo, tak se právě vzbudila. Takže jdu kojit...