Mé milé baculaté čtenářky, včera jsem vymyslel vtip. Bohužel se mu nikdo nesměje, asi proto, že není dost srozumitelný.
Zní takto:
Teng Siao-pching říká Erwinu Schrödingerovi: "Je jedno, zda je kočka živá nebo mrtvá, hlavně když chytá myši."
Pro ty méně obeznámené s historií: Teng Siao-pching (v anglické transkripci Deng Xiaoping) byl čínský komunistický vládce, který pohnul čínskou politiku směrem ke kapitalismu, když v roce 1961 na konferenci v Kuang-čou (tedy Kantonu, nevím, co se dnes říká častěji) pronesl slavnou větu:
Není důležité, zda je kočka žlutá nebo bílá, hlavně když chytá myši.Tuto obecnou frázi začali nižší komunističtí aparátčíci interpretovat tak, že není důležité, zda je člověk pravověrný komunista nebo kapitalista, ale jak se mu daří v životě. Viz zmíněný text na wikipedii, v němž je ovšem často opakovaná chyba -- Teng nemluvil o černé, ale opravdu o žluté kočce, viz např. zde. Ostatně v přesném citátu nemá jasno skoro nikdo.
A pro ty naopak méně obeznámené s fyzikou: Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger byl významný fyzik, nositel Nobelovy ceny, který zásadním způsobem přispěl k výzkumu v kvantové fyzice. Kvantová fyzika tvrdí na rozdíl do tzv. klasické fyziky, že elementární částice jsou zároveň vlnami, přičemž nelze říci, kde se částice vyskytuje v prostoru, jen kde je její přítomnost jak pravděpodobná, a také třeba to, že nelze změřit zároveň rychlost částice a její polohu.
Jedním z významných východisek kvantové fyziky je také to, že stavy částic závisí na tom, zda je někdo pozoruje. Pokud ne, může být částice v tzv. superpozici -- vlastně ve více stavech naráz. Řekněme, že máme radioaktivní atom, který má jistou pravděpodobnost, třeba 50 %, že se během hodiny rozpadne. Když ho schováme do šuplíku, tak nevíme, zda už se nerozpadl. Teprve když do šuplete nakoukneme, vidíme, v jakém stavu je -- tomu se říká kolaps kvantových stavů.
Kvantová fyzika říká, že superpozice kvantových stavů není naše nevědomost, ale vlastnost vesmíru -- atom je rozpadený/nerozpadený.
A odtud už je jen krůček ke kočkám. Kritici kvantové fyziky namítali, že některé aspekty kvantové fyziky jsou asi ptákoviny. Známá je Einsteinova kritika. A také tvrdili, že kvantová teorie se projevuje jen v mikrosvětě, ale u objektů v naší velikosti se s nimi nepotkáváme. Erwin Schrödinger reagoval příkladem, kterému se dnes říká Schrödingerova kočka.
Jde o myšlenkový experiment, který spočívá v tom, že k tomu atomu v šuplíku teď strčíme ještě kočku a láhev s jedem, asi takhle:
Pokud se atom rozpadne, jed se uvolní a kočka chcípne. Pokud se nerozpadne, kočka je živá. Protože je ale atom v superpozici stavů rozpadený/nerozpadený, je celý šuplík v superpozici stavů "atom rozpadený, jed uvolněný, kočka mrtvá" a "atom nerozpadený, jed neuvolněný, kočka živá".
Překrásný komentář k mému vtipu podal Kapitán Z:
prijde mi tam pekna ta dalsi rovina - jak to ilustruje, ze my si tu myslime, jaci nejsme prizemni materialiste a jak jsou zlutaci spiritualni bytosti ale tohle je presne ono - zapadni mudrc premita nad zahadami kvantove fyziky a vychodni pragmatik jde jen po ucelovem zisku.
A nakonec otázka pro vás:
Proč musel Schrödinger zemřít v roce 1961, ještě před konferencí v Kuang-čou?
